Všední den na baldech

Šokující zprávy od Pokáče, tak než David poreferuje o našem víkendovém výletu na lano do Skaha, alespoň postnu krátký fotoromán o mém středečním vejletu do Squamishe s nepřáteli státu Dominikou a Oskarem. Zrovna jsme ani jeden nemuseli pracovat, tak jsme nechali plačícího Davida v hokně a vyrazili na baldy (bouldry po polsku). Celkově jsme měli všici dost línou, ale furt lepší než jen sedět doma že :)

Ve Squamishi vyleze bouldry i cvičený pes. Asi bych se nad sebou měla zamyslet.

Dominika prubovala můj project Black Mark za V4 (6C+), ale ani jedné se nám pořád ještě nezadařilo. 

To be continued...

Oskarovi se udalo zdolat Davidův project Gull Skull V6, good job!!

Gull Skull je natolik kultovní, že bude i v budoucím dokumentu o Squamishi, jež se natáčel v době naší přítomnosti... Byli jsme poctěni i malým interview, u kterého vypadáme všichni 3 stejně inteligentně jako překvapeně (aneb co povědět na otázky typu "proč se jste přijeli do Squamishe?" a "jaký máte pocit když vylezete bouldr?")

Hrdina tohoto dokumentu (bezejmenný blonďák s brýlema) si dával na pihodu Gull Skull s jednou pidi-matkou, zatímco běžný smrtelník potřebuje tak 3-4 crashpady, pády jsou totiž dosti nelibé. V dalším sektoru frajeřil ve V7 bez spottera. No nedalo se na to koukat.

My jsme si pohráli ve vypečené V3 (6C), z níž následuje pár pokusových fotaz.

Skrčenecký nástup je malounko přívětivější skřítkům jako já :)

Člověk si může i hezky zalomit lištičku...

...aby pak vyděšeně hleděl na oblejší hranku...

... z níž se velmi zábavně padá...

... ale nic co by dobrý spotter a 2 matky nezachránili.

I silnější Oskar se pak nechal potrápit v morálovém výlezu.

Další štace nás zavedla do sektoru s těžkými i lehkými hajbóly, kde mne zaujal tento útvar, asi 10m vysoká stěna s mega-lopuchem.

Je to bouldřík tak za 5, ale věřím že by tam člověka i pošimralo, osobně bych se bála, že se mnou upadne celej ten lopuch :)

Na závěr si Nika upokusovala Easy Chair V4 (David tu z ní měl i videjo), kde jsem se já zatím jen bavila zkoušením jednotlivých kroků. Přeci jen lezení hrany s patičkou ještě nepatří mezi mé silné stránky, takže minimálně mám na příštích pár výletů čím se bavit :)