Ježdění ve Whistleru

Zdravím.

Nějak jsme měli v poslední době na pilno, tak nebyl moc čas psát na blog. Nicméně jsme z5 a pokusíme se blogovat častěji. Takže to zkusím trochu shrnout co se nám za poslední týdny stalo. V kostce. Před 14 dny jsem byl jezdit ve Whistleru, Lucka kvůli problémům s kolenem jet nemohla, k tomu více viz zbytek tohoto zápisu. Po cestě zpět do Vancouveru nám 20 km před cílem kleklo auto. Velká zábava, odtah by stál 150 dolarů, odtah svépomocí není legální. Naštěstí se nám podařilo identifikovat závadu na alternátoru, takže jsme vzali baterku a nechali se od známých dovést do Van. Od George jsme si půjčili nabíječku a auto, dobili baterku a druhý den zas na dálnici vyzvednout to naše. Trik s baterkou vyšel, takže jsme se přiblížili do North Vanu. Tam jsme opět nechali u Mařeny dobít baterku, abychom se po celodenní taškařici dopravili večer i s autem domů. V pondělí telefonát do servisu, co jako za opravu, oni 750, já ani za nic, to bych jim musel ruce zpřerážet za takový prachy. Jsem rozhodnut to opravt sám, když to dokáže auto mechanik, tož já taky. Koupili jsme secondhandovej alternátor na netu, není na tom nejlíp, ale stál 30 CAD, což oproti novýmu za 500 stojí za pokus. Další víkend si domlouvám Mata, Mařenu, a bude to. Za pomocí You Tube jsem zjistil co s tím asi může být a mám zhruba představu, jak na to. No a inu po 2 hodinách jsme se provrtali k uhlíkům vyměnili je za ty z koupenýho alternátoru a jede se dál. Dál, rovnou na párty u Polákům. Dali jsme si s Lucou týden bez drog všeho druhu, takže to po 4 dnech řádně u Niky s Oskarem řádně zapíjíme a zařizujem si prímovou kocovinu na pondělní ráno. Ve středu 20.4 tady byl festival 420 (Zeptejte se Stračeny) a celej Van se zazelenal, ale o tom snad zas příště.

Takže už jen doplněk z Whistleru.

V sobotu vstávám 5.55, abych před sedmou byl u Mařeny vyzvedl Kaču a pádíme na svah. Předpověď hlásí celodenní slunce, což po 2 týdnech sněžení a relativně nízkých teplot věstí příjemný den. Dole ve vesnici po sněhu už téměř ani památky. Celodenní tiket stojí 90 CAD, což je morda, takže tradičně na Čechy prolezem na 2 permice v 5, čímž se cena sniží na 30, což už je přijatelné.

Sparingpartneři ve Whistleru
Ježdění a sníh bylo prostě úžasný. Žádnej mokrej sníh, žádněj led, žádný muldy. Pod vrcholem je -12 a všude hromady čerstvýho sněhu. Freeride s dopadem jak do peřin. Dovádíme seč to dá. Jezdím s mařenou, kterej mě tahá furt mimo sjezdovku, tak se to třeba časem naučím, zatím se válím a užívám si to. Zkoušíme se svézt ve snow parku, takže nějaký hopsání a svezení na rampě. Většinu dne jsme jezdili na jednom ze dvou kopů, Whistler a Black Comb, takže se před koncem otvíračky přesouváme na druhou stranu prve jmenovaný. Dáme ještě pár jízd a jedem domů (aspoň si to zatím myslíme).

Ježdění bylo úžasný, jeden z nejlepších dní na horách co jsem zažil. Jsem rád, že jsem si ten místní sníh vyzkoušel.  

Fota mluví myslím samy za sebe.

Šlepr na vrchol Black Combu

Sněhu bylo vydatně

Cestou na vrchol

Pohled z Black Combu dolů na vesnici Whistler

 

Kde je vrchol?

Tady je

Oběd našeho teamu

Snow park

Asi Mařena

Bezpochyb Já

Lanovkou z Balck Combu na Whistler

Wyhledy lanowkowe

Poslední hodinka ve Whistleru

Na Black Combu je ledovec, kde se jezdí, kromě září, celoročně. Tak kdybyste někdy byli kolem tak to určitě stojí za návštěvu.