Sobota na Cypress Hill

Po návratu ze Skaha nás Vancouver přivítal tradičně zamračeným počasím. Celý následující týden pak k mé nelibosti přelo. Nicméně vzhledem k tomu, že se i poměrně ochladilo, měl tento nuzný týden nakonec příjemné vyústění, neboť na okolních kopcích připadl asi metr nového sněhu a mohli jsme tak vyrazit na svah. Lucka v sobotu pracovala, tak jsem se domluvil s Mařenou, že o víkendu zajedeme do Whistleru. V práci se nade mnou slitoval kolega, když sem si stěžoval, jak je drahý půjčení prkna (30 CAD) a půjčil my svoje prkno i s botama. Sám má doma ještě další čtyři, neb se živil jako snowboardový instruktor. Vzhledem k velikonočnímu prodlouženému víkendu jsme se nakonec domluvili, že se pojedeme v sobotu rozjezdit na Cypress Hill, což je kopec hned nad městem, a v neděli vyrazíme do Whistleru. V sobotu ráno jsme hezky jako ranní ptáčata v půl desáté dorazili pod kopec. Byl jsem překvapenej kolik je tu sněhu, protože ve městě jsme neviděli spadnout ani vločku, a na Cypressu kam to máme ani ne půl hodinu cesty z domu byly slušný 2 metry sněhu.

Parkoviště na Cypress Hill

47 CAD za skipass neni zrovna nejlevnější, ale člověk zas nemusí nikam cestovat a má svah prakticky za domem.  

  Plánek střediska

Celý dopoledne bylo zataženo, že nebylo nicmoc vidět, navíc sem nechal foťák v autě, takže fotaz jsou až z odpoledne, když se to trochu roztrhalo.

Šlepry hore, dole Mařena s Graidenem

Měl jsem fakt štěstí, protože kluci říkali, že před týdnem tady už tekly potoky vody, zato teď tady byl čerstvej metr sněhu. Ježdění byl výborný, Mařena mě furt tahal jezdit mimo sjezdovky v lese, takže jsem se snažil vypořádat s touhle taškařicí. Byla to celkem sranda.

Vlevo Já vstříc lesu, vpravo Mařena s Kačou a výhled na Horse Shoe Bay, a uprostřed kopec

Celej den bylo víceméně zataženo, ale ve šťastnějších chvílích se mi podařilo zachytit výhled z kopce. Na jedné straně výhled na Vancouver, na druhé výhled na Horse Shoe Bay a dálnice směrem na Squamish.

Mařena s Vancouverem

Jezdili jsme do půl čtvrté a celkem mě to stačilo, přeci jen jsme byl letoc poprvé jezdit. Pak jsme se snažili prodat tickety, ale Kanaďani jsou příliš poctivý, takže se nám moc nedařilo. Nakonec jsem v půl paté udal za deset doláčů skipass a jeli jsme domů a večer s Lucou na Avatara.

Z Whistleru nakonec v neděli nic nebylo, protože jsme byli všici celkem vyřízení a předpověď věstila další zatažený den. Chystáme se tam tuto sobotu, tak snad bude počasí přát a bude slunečno.