Haleluja pověsti nelhaly slunce se skutečně skrývá za oblaky. Jak nám prorokoval prodavač v ClimbOnu ono přislíbené týdenní slunečné okno v jinak neustávajícím dešti se stalo skutečností. Od středy minulého týdne až do včerejška bylo nonstop slunečno s teplotami občas trochu třeskutými, ale v celku byly podmínky k lezení téměř ideální.
Lucka s ranní jinovatkou (btw oděna ve všem co si na ten den vzala=Já přišel o bundu a klepal se v mikině)Vyrazili jsme tedy ve čtvrtek do Squamishe, protože na víkend k nám přijeli na návštěvu Dave s Jančou, tak abychom využili počasí než se zas nebe zatáhne.
Zastávka na "potřebu" u dálnice
Konečně tak došla svému názvu Sea to Sky Highway provázející nás do Squamishe a my jsme tak mohli docenit výhledy, které jsou svoji impozantností slušným konkurentem D1.
Já s večeří, v pozadí Chief. Schválně kdo najde na Chiefovi čarodejnici na koštěti a indiána na zádech.
Lucka na výšlapu po oklolí Squamishe
Cestou teda ještě pár kýčových výhledů.
V pondělí jsme si tenhle model zopakovali. Vyrazili jsme nezvykle brzy, takže jsme byli po skalami už kolem 10 a to bylo teda celkem frišno. Ve stímu bylo ještě pod nulou, takže jsme ráno pěkně klepali kosu. Naštěstí nám polední sluníčko trochu dobilo baterky a tak jsme lezli až do pozdního odpoledne. Nějak jsme ale moc nevytáhli foťák takže žádný fotky. Alespoň teda pár videí z přelezů dvou klasických V4 a pokusu v The Cutting Edge.
Easy on an Easy Chair
The Chief
Dominanta cesty po Sea to Sky
Pohled ze Squamishe směrem na Vancouver
Viděli jsme v celé kráse monument The Chief, pod kterým jsou v lese rozesety kameny různých velikostí a tvarů.
The Chief
Jeden z highballů (nejlehčí je na něj V1 po madlech, ale asi to bude trochu svrbět nahoře člověka čeká mech; tentokrát byla v madlech voda)
Lezení bylo ve čtvrtek super. Vybrali jsme si oblast The Jungle, která jako jedna z mála není v lese a tak zde celé odpoledne svítí slunce, což bylo v tomto období, kdy se teplota ve stímu pohybuje kolem 5 stupňů, výborná volba. Dopoledne jsme si s Luckou parádně zalezli a seznámili se s místním materiálem. Žula drží jak přibitá a bouldry pestrý, od lištovaček po lezení oblých převislých hran až po rajbasy.
V průběhu odpoledne se sem začali po práci trousit i místní lezci, tak jsme si zalezli s Jessim, Soňou a spol. S Jessim jsem zkoušel populární V6 Gull Skull, ale bylo to nad mé síly, snad projekt do budoucna.
Lucka se zorientovává
Konzultace s průvodčíkem
Radost, že jsem přežil mechový rajbas
Lucka bojuje v silové V3
V průběhu odpoledne se sem začali po práci trousit i místní lezci, tak jsme si zalezli s Jessim, Soňou a spol. S Jessim jsem zkoušel populární V6 Gull Skull, ale bylo to nad mé síly, snad projekt do budoucna.
Jessie v Gull Skull
Dal jsem si tu pak parádní místní klasiku za V4 The Cutting Edge, kterou se mi po pár pokusech podařilo přelézt.
Po lezení už jen nakoupit v místním storu v typicky zdejším měřítku (kilo kuřecího stálo stejně jako 4 kila vepřového, tak neberte to)
Já s večeří, v pozadí Chief. Schválně kdo najde na Chiefovi čarodejnici na koštěti a indiána na zádech.
ještě si dát malou procházku po okolí a pak už lační večeře Z5 domů.
Lucka na výšlapu po oklolí Squamishe
Cestou teda ještě pár kýčových výhledů.
V pondělí jsme si tenhle model zopakovali. Vyrazili jsme nezvykle brzy, takže jsme byli po skalami už kolem 10 a to bylo teda celkem frišno. Ve stímu bylo ještě pod nulou, takže jsme ráno pěkně klepali kosu. Naštěstí nám polední sluníčko trochu dobilo baterky a tak jsme lezli až do pozdního odpoledne. Nějak jsme ale moc nevytáhli foťák takže žádný fotky. Alespoň teda pár videí z přelezů dvou klasických V4 a pokusu v The Cutting Edge.
The Cutting Edge
Easy on an Easy Chair
Superfly