úterý 23. února 2010

Jaro ve Squamishi

Haleluja pověsti nelhaly slunce se skutečně skrývá za oblaky. Jak nám prorokoval prodavač v ClimbOnu ono přislíbené týdenní slunečné okno v jinak neustávajícím dešti se stalo skutečností. Od středy minulého týdne až do včerejška bylo nonstop slunečno s teplotami občas trochu třeskutými, ale v celku byly podmínky k lezení téměř ideální. 
Lucka s ranní jinovatkou (btw oděna ve všem co si na ten den vzala=Já přišel o bundu a klepal se v mikině)


Vyrazili jsme tedy ve čtvrtek do Squamishe, protože na víkend k nám přijeli na návštěvu Dave s Jančou, tak abychom využili počasí než se zas nebe zatáhne. 
Zastávka na "potřebu" u dálnice

Konečně tak došla svému názvu Sea to Sky Highway provázející nás do Squamishe a my jsme tak mohli docenit výhledy, které jsou svoji impozantností slušným konkurentem D1.

The Chief

Dominanta cesty po Sea to Sky


Pohled ze Squamishe směrem na Vancouver

Viděli jsme v celé kráse monument The Chief, pod kterým jsou v lese rozesety kameny různých velikostí a tvarů.
 
The Chief
Jeden z highballů (nejlehčí je na něj V1 po madlech, ale asi to bude trochu svrbět nahoře člověka čeká mech; tentokrát byla v madlech voda)

Lezení bylo ve čtvrtek super. Vybrali jsme si oblast The Jungle, která jako jedna z mála není v lese a tak zde celé odpoledne svítí slunce, což bylo v tomto období, kdy se teplota ve stímu pohybuje kolem 5 stupňů, výborná volba. Dopoledne jsme si s Luckou parádně zalezli a seznámili se s místním materiálem. Žula drží jak přibitá a bouldry pestrý, od lištovaček po lezení oblých převislých hran až po rajbasy.

Lucka se zorientovává


Konzultace s průvodčíkem


Radost, že jsem přežil mechový rajbas 

Lucka bojuje v silové V3


V průběhu odpoledne se sem začali po práci trousit i místní lezci, tak jsme si zalezli s Jessim, Soňou a spol. S Jessim jsem zkoušel populární V6 Gull Skull, ale bylo to nad mé síly, snad projekt do budoucna. 

Jessie v Gull Skull








Já v tomtéž

Dal jsem si tu pak parádní místní klasiku za V4 The Cutting Edge, kterou se mi po pár pokusech podařilo přelézt.

Po lezení už jen nakoupit v místním storu v typicky zdejším měřítku (kilo kuřecího stálo stejně jako 4 kila vepřového, tak neberte to)




Já s večeří, v pozadí Chief. Schválně kdo najde na Chiefovi čarodejnici na koštěti a indiána na zádech.


ještě si dát malou procházku po okolí a pak už lační večeře Z5 domů.











Lucka na výšlapu po oklolí Squamishe
Cestou teda ještě pár kýčových výhledů.

V pondělí jsme si tenhle model zopakovali. Vyrazili jsme nezvykle brzy, takže jsme byli po skalami už kolem 10 a to bylo teda celkem frišno. Ve stímu bylo ještě pod nulou, takže jsme ráno pěkně klepali kosu. Naštěstí nám polední sluníčko trochu dobilo baterky a tak jsme lezli až do pozdního odpoledne. Nějak jsme ale moc nevytáhli foťák takže žádný fotky. Alespoň teda pár videí z přelezů dvou klasických V4 a pokusu v The Cutting Edge.


The Cutting Edge


Easy on an Easy Chair

Superfly

3 komentáře:

  1. ahoj děcka, tak konečně lezení...vypadá to tam parádně! tak ať se daří!!!
    Pok

    OdpovědětVymazat
  2. Díky, tak ať se vám doma daří přežít zimu. Tady už zas nastalo období dešťů, takže si na lezení asi zas nějakou dobu počkáme. Ale lezení je tady fakt skvělý, mohu vřele doporučit. Je to sice úplně něco jinýho něž bylo v Castle Hillu, ale pro mě co jsem ještě nikdy na žule neboulderoval, je to super nová zkušenost. Když budete mít někdo cestu kolem tak se zastavte a my vám to tady ukážem:-).

    OdpovědětVymazat
  3. Zdareec, stakovou budete zachvilku silný jak silnice") tak bacha na padající stromy, frendy a lezce pod Chiefem - vazne - stavá se.
    Stracena

    OdpovědětVymazat