úterý 17. srpna 2010

Chuck Chuck

Jak často se vám stane, že se na skále cítíte víc v bezpečí než na zemi při jištění? V nové Chuck Chuck Creek oblasti ve Squamish valley zaručeně!

Cestou do Chuck Chuck Creek vás to trošku natřese...

Ale odměna v podobě kýčovitých scenérií za to stojí :)

Chuck Chuck je nová oblast ve Squamishi, malá svou velikostí, ale velká svou krásou. Najdete ji když pojedete ze Squamishe cca 40min. po lesní cestě, která se vine údolím Squamish a skýtá překrásné výhledy na vrcholky hor a ledovců.

Dokonce cestou se nabízí i jeden kemp, ale pokud zrovna netoužíte po teplé sprše (nevím jestli tam vůbec je!), je určitě romantičtější najít si nějaké pěkné místečko u řeky v lese. Asfaltka se záhy promění v štěrkovou cestu, ze které člověk za 25 mil odbočí na ještě punkovější cestu - strmě do kopce po muldách a kamenech... Na nástrahy cesty vás může upozornit i stopa oleje vedoucí od něcí proražené nádrže... Opět se nám potvrdilo, že pořídit si v Kanadě vůz 4x4 není vůbec zbytečné (bez náhonu na všechny 4 kola a zvýšeným podvozkem je obecně zbytečné vyrážet kamkoliv do přírody, asfaltky většinou končí hned u sjezdu z dálnice).

Oblast je sice malá, nabízí cca 20 cest od 5.4 do 5.13a (cca od 4ek do 8a), s převahou 6-7 a 8-9, a všechny co jsme lezli byly prostě parádní! Nádherné linie, které vás sem tam prověří nějakým tím bouldříkem, a mezitím vás pěkně vyučí technickou pasáží. Prostě esence zábavného lezení. Onsight je navíc o to cennější, že oblast není moc známá (zatím není v posledním vydání oficiálního průvodce), a cesty nejsou příliš omaglajzované. Každopádně pochvala autorům cest, takový majstrštyk se jen tak nevidí!


Za celý den jsme byli na místě sami, jen zurčení potůčku a strach z každého šustnutí v lese. Již dobře víme, že zde medvěd není jen planým poplachem pro turisty. Proto jsme opět zalitovali že jsme náš bear-spray půjčili wroclawské mafii (jež se nyní do konce září odstěhovala do Squamishských lesů), a obklopeni malinovníkem (vedle borůvek oblíbená potrava medvědů černých) jsme polemizovali nad nejvhodnější strategií jističe v případě příchodu medvěda. Vůz byl sice pouhých 20 metrů od nás (bohužel až za oním malinovníkem), ale protože medvěd přeběhne fotbalové hřiště za 6 sekund, asi bychom ho nepředběhli. Dále se nabízela možnost že by jistič vyšplhal za prvolezcem ke 2. jištění (po grigri by to snad šlo), ale pak bychom byli vystaveni riziku že pokud by se medvědovi nechtělo odejít (mohl by mít hlad), mohli bysme taky na stěně viset do nekonečna - vzhledem k popularitě oblasti by byla šance na to že nás někdo vysvobodí dost malá. Naštěstí všechny zvuky v lese obstarávaly jen veverky a padající větve, takže jsme nemuseli žádnou z našich metod uvádět v praxi. Přesto se člověk málokdy cítí na skále při lezení tak bezpečně.

Ono se může zdát že medvěd na skálu nevyleze, ale v Yosemitech prý byl zaznamenán případ kdy medvěd vylezl obtížnost  až 5.9, aby se dostal k zavěšeným zásobám lezců. Ono by se mohlo zdát že medvěd nevyleze ani na houpací síť http://www.youtube.com/watch?v=npLPppVDZt8 ale opak je pravdou http://www.youtube.com/watch?v=Hfl4Oi-hYfA&feature=related .

Výhledy po cestě domů

Žádné komentáře:

Okomentovat