V rámci naše tripu po národních parcích jsem si dali s Dejvem a Jančou backcountry trek v Jasper National Park. Celkem jsem našlapali něco přes 70km a strávili tři dny a dvě noci v divočině. Zážitek parádní.
Členové výpravy (Lucka bohužel skrze koleno nemohla)
Cesta byla zpočátku kultivovaná pěšinka, která se ale s postupem ušlých kilometrů změnila v bahnitou cestičku, a nakonec se odbývala už jen jako občasně umístěná žlutá značka v lese, bažinách, či pláních.
Zatím pohodová dálnice
Cesta lesem jak k babičce
Podél vody, podél skal
Výhledy byly zmáhající
A pak už se jen brodit kudy se dá
Za celou cestu jsem žádné další výletníky nepotkali (šťastný výběr termínu před začátkem turistické sezóny), takže to byl opravdu velmi autentický zážitek. Místa ke kempování tvořila mýtina s nedaleko umístěným drátem mezi stromy, určeným ke skladování jídla při pobytu v kempu, tak aby se nestalo lákadlem pro medvědy. K tomu účelu jsme si měli na cestu opatřit kus provazu, jehož pomocí jsme měli jídlo vytáhnout do výše asi čtyř metrů, kde by mělo být jídlo uchráněno od nenechavých šelmiček. Nicméně tuto proprietu jsme si s sebou nevzali, takže jsme se pak mohli každý večer a ráno bavit šplháním na strom.
Místo provazu prolízačka
Velmi enviromentálně šetrně řešená byla i toaleta v kempovišti, totiž útlá kláda nabitá mezi dva stromy - při-dřepnout opřít a voilá. Moc jsme se nezalamovali s výbavou, takže jsme si nepořídili ani bearspray (něco jako pepřák na medvědy), což bychom asi zpětně přehodnotili neboť různých důkazů o jejich přítomnosti jsme viděli nemálo a nakonec se nám i jednoho podařilo spatřit tváří v tvář. Medvěd se naštěstí zachoval podle pravidla modřejší ustoupí a šel se pást opodál.
Já s Jančou a našimi medvědobijkamy
Celkově byl trek třešničkou na dortu našeho výletu, protože to byla opravdová procházka nedotčenou krajinou, kde o sobě divoká zvěř dávala tušit na každém kroku, a někdy až příliš okatě.
Copak měl asi méďa k večeři
Krajina se obdivuhodně měnila, zpočátku les jak na Šumavě, pak sibiřská tajga, ledocová planina, rozbouřená řeka, bažiny...
Athabasca Pass na konci údolí vlevo
A o něco dál totéž údolí
Zbytky loveckého osídlení podél cesty
Tak tenhle medvěd nás vyděsil o něco víc než ten pozdější živý, leč nezdokumentovaný. Zde pouze pařez.
Jedno z jezírek
Ledovcové jezírko a cesta přes řeku
Ledovec ze kterého byla řeka i jezero napájeno
Koupel po ledovcem
Bouldering pod ledovcem (troufám si tvrdit, že první na tomto kusu kamene)
Pohled na Athabasca Pass po cestě zpět
Jediný zdroj pitné vody
Naštěstí nás cestou nic nesnědlo, los po sobě nechal jenom stopy, medvěd odešel sám a vlky jsem zaháněl každodenní osvěžující očistou.
Zasloužený škopek po návratu - Lucko díky za něj
Takže až tady někdy budete - this is a must!!
Stopa buď pumy nebo rysa
Stopy vlka
Stopa černého medvěda
Stopa Grizzlyho
Žádné komentáře:
Okomentovat